Kam se hlásí dohoda o provedení práce v roce 2025?

Co je dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení práce patří mezi nejčastěji využívané formy práce mimo klasický pracovní poměr. Zákoník práce ji upravuje jako praktické řešení pro situace, kdy potřebujete někoho na kratší dobu nebo na konkrétní úkol. Možná ji znáte z praxe – třeba když firma potřebuje posílit tým během sezóny, nebo když si přivyděláváte při studiu na brigádě.

Co dělá tuto formu spolupráce tak populární? Hlavně její pružnost. Nemusíte se trápit se složitými administrativními procesy jako u běžného pracovního poměru, a přitom máte vše v pořádku po právní stránce.

Základní pravidlo je jasné – maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Představte si to jako pojistku, která chrání obě strany. Zaměstnavatel musí sledovat odpracované hodiny pečlivě, jinak hrozí nepříjemné komplikace. Kdyby se totiž limit překročil, celá dohoda může skončit u soudu nebo se z ní může stát úplně jiný typ pracovního vztahu.

A tady pozor – ústní slovo nestačí! Potřebujete všechno černé na bílém. V písemné dohodě musíte mít přesně napsáno, co budete dělat, kolik to zabere času a kolik za to dostanete. Je to vlastně jednodušší než u klasické smlouvy – žádná zkušební doba, žádné výpovědní lhůty. Prostě se dohodnete na práci, udělá se a hotovo.

Když přijde řeč na peníze, minimálně vám musí zaplatit podle minimální mzdy. Obvykle se domlouvá buď hodinová sazba, nebo celková částka za celou práci. Výplata by měla přijít nejpozději v měsíci následujícím po tom, kdy jste práci udělali.

A teď k tomu, co mnohé překvapuje – pojištění v roce 2025. Zdravotní pojištění platíte vždycky, bez výjimky. Z každé koruny jde 13,5 % na zdravotní, přičemž dvě třetiny platí firma a jednu třetinu vy. U sociálního pojištění je to zajímavější – začíná se platit až když měsíčně vyděláte víc než 4000 korun. Tahle hranice rozhoduje, jestli vám ze mzdy něco půjde na sociální pojištění, nebo ne. Hodí se to vědět dopředu, ať víte, s jakou čistou částkou můžete počítat.

Povinnost hlásit DPP na zdravotní pojišťovnu

Jak zaměstnavatelé, tak lidé pracující na dohodu o provedení práce musí v roce 2025 dbát na přesně stanovené povinnosti vůči zdravotním pojišťovnám. Mnozí v tom mají zmatek, ale pochopit, jak to funguje, je opravdu důležité – vyhnete se tak pokutám a problémům při kontrole.

Základní pravidlo je jednoduché: dohodu o provedení práce hlásíte na zdravotní pojišťovnu jen tehdy, když měsíční odměna přesáhne 4 000 korun. Tato částka rozhoduje o tom, jestli vzniká účast na zdravotním pojištění. Když tedy někdo za kalendářní měsíc vydělá méně než 4 000 korun, zaměstnavatel ho nemusí k pojištění přihlašovat ani nic odvádět. Pozor ale – počítá se skutečně vyplacená částka v konkrétním měsíci, ne celková suma uvedená v dohodě.

V praxi to vypadá tak, že musíte u každého člověka na dohodu sledovat, kolik dostává každý měsíc. Jakmile v nějakém měsíci odměna přeskočí stanovený limit, máte povinnost přihlásit ho k jeho zdravotní pojišťovně. K tomu slouží formulář Přihláška k účasti na zdravotním pojištění, který musíte podat do osmi dnů od vzniku pojištění.

Potřebujete vědět, u které pojišťovny je daný člověk pojištěný. Tuhle informaci by vám měl dát už při podpisu dohody. U nás máme sedm zdravotních pojišťoven a každý si může svobodně vybrat tu svou. Hlášení pak posíláte přímo na tu pojišťovnu, kde je zaměstnanec registrovaný.

Když se překročí limit 4 000 korun, nestačí jen přihlásit zaměstnance – musíte také začít odvádět pojistné. Celkem to činí 13,5 procenta z vyměřovacího základu. Vy jako zaměstnavatel platíte 9 procent a zaměstnanci se strhává 4,5 procenta z hrubé mzdy. Tyto peníze pak posíláte na zdravotní pojišťovnu spolu s přehledem o výši základu a sražených částkách.

Zajímavé je, že když někdo pracuje na dohodu u více zaměstnavatelů najednou, každý z nich to posuzuje samostatně podle toho, kolik sám vyplácí. Zaměstnanec si příjmy od různých zaměstnavatelů pro zdravotní pojištění u dohod nesčítá.

Když dohoda končí nebo když odměna klesne pod 4 000 korun, máte povinnost zaměstnance ze zdravotního pojištění odhlásit. Opět platí lhůta osmi dnů od ukončení pojištění a používá se k tomu příslušný formulář.

Hlášení DPP na sociální pojištění

Dohoda o provedení práce patří mezi nejoblíbenější způsoby příležitostné spolupráce u nás. Možná ji znáte i vy – třeba jste pomáhali s inventurou, brigádně obsluhovali na firemní akci nebo si přivydělávali víkendovou prací. Jenže kolik z nás vlastně ví, jak to funguje s odvodem pojistného?

Hlavní věc, na kterou si musí dát pozor každý, kdo zaměstnává lidi na dohodu, je jednoduché číslo: 4 000 korun měsíčně. Dokud příjem nepřekročí tuto částku, nemusíte se o sociální pojištění vůbec starat. Žádné hlášení, žádné odvody. Ale pozor – jakmile se dostanete přes tuto hranici, všechno se mění.

Představte si, že zaměstnáváte studenta na příležitostné práce. V lednu mu vyplatíte 3 500 korun – v pohodě, nic se nehlásí. V únoru ale potřebujete pomoct víc a odměna vyskočí na 4 500 korun. Teď už musíte zaměstnance přihlásit k sociálnímu pojištění, a to do osmi dnů. Celé se to vyřizuje elektronicky přes příslušnou správu sociálního zabezpečení.

Co je trochu komplikované? Že to musíte sledovat každý měsíc znovu. Když v březnu příjem zase klesne pod 4 000 korun, zaměstnance zase odhlašujete. A pak ho třeba v dubnu znovu přihlašujete. Tahle neustálá administrativní přestřelka dokáže pěkně potrápit, zvlášť pokud máte víc lidí na dohody.

Ještě jedna past, do které se snadno chytí: pokud má u vás někdo víc dohod najednou, příjmy ze všech se sčítají. Takže když máte uzavřené tři dohody, každou na 1 500 korun měsíčně, dohromady je to 4 500 korun – a vy musíte odvádět pojistné. Dobrá zpráva? Pokud má ten samý člověk dohody u různých firem, ty se nesčítají. Každý zaměstnavatel řeší svoje odvody samostatně.

Za celé hlášení i odvody odpovídá vždycky zaměstnavatel. Musíte si pečlivě zapisovat všechny dohody a sledovat měsíční příjmy. Když něco pokazíte, můžete dostat pokutu nebo penále od České správy sociálního zabezpečení – a to není nic příjemného.

A co z toho mají zaměstnanci? Když váš měsíční příjem přesáhne oněch 4 000 korun, automaticky se vám to započítává do budoucího důchodu. To není špatné, že? Jenže nemocenské pojištění se u dohod neodvádí automaticky – to byste si museli sjednat dobrovolně, pokud o něj stojíte.

Kdy vzniká odvod na pojistném

Odvody z dohody o provedení práce – to je téma, které zajímá každého, kdo takovou dohodu má nebo zvažuje. Pojďme si to vysvětlit jednoduše a srozumitelně.

Základní pravidlo je jasné: pokud si na dohodě o provedení práce vyděláte víc než 10 000 korun hrubého měsíčně, začínají se z vašeho příjmu odvádět pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Vyděláte-li méně, neplatíte vůbec nic. Je to vlastně velmi jednoduché.

Teď k tomu, co možná trochu komplikované na první pohled vypadá – kam a co se vlastně hlásí. Představte si, že jste právě podepsali dohodu o provedení práce. Váš zaměstnavatel má povinnost do osmi dnů od podpisu nahlásit tuto skutečnost vaší zdravotní pojišťovně. Když váš měsíční příjem překročí oněch 10 000 korun, musí zaměstnavatel informovat také Českou správu sociálního zabezpečení. Dnes se většina těchto hlášení dělá elektronicky, což celý proces výrazně zrychluje a zjednodušuje.

A co když pracujete na dohodu pro více firem zároveň? To není nic neobvyklého – třeba dopoledne pomáháte v jedné kavárně, odpoledne v knihkupectví. Tady pozor: každý váš zaměstnavatel posuzuje limit 10 000 korun samostatně ze svého pohledu. Ale pro zdravotní pojišťovnu se všechny vaše příjmy z dohod sčítají. Pokud tedy celkově vyděláte víc než limit, musíte to nahlásit své zdravotní pojišťovně a případně doplatit rozdíl v pojistném. Zní to složitě, že? Ve skutečnosti stačí být trochu pozorný a mít přehled o svých příjmech.

Kdy se vlastně pojistné odvádí? Zákon říká jasně – v měsíci, kdy byla mzda vyplacena nebo měla být vyplacena. Zaměstnavatel má pak čas do dvacátého dne následujícího měsíce, aby pojistné odvedl. Tato lhůta je pevná a její porušení může znamenat nepříjemné sankce. Zaměstnavatel vám sráží z hrubé mzdy váš podíl na pojistném a přidává k tomu ještě svůj vlastní podíl, který hradí ze svého.

Dohoda o provedení práce má v mnoha ohledech jiná pravidla než klasický pracovní poměr – to platí i pro hlášení a evidenci. Zaměstnavatel musí pečlivě sledovat všechny uzavřené dohody a pravidelně kontrolovat, jestli se nepřekročil limit. Máte-li u jednoho zaměstnavatele více dohod současně, příjmy z nich se sčítají – to je důležité si pamatovat.

Rok 2025 přináší ještě větší důraz na elektronickou komunikaci mezi firmami a úřady. Pro vás jako zaměstnance to znamená především jedno – méně papírování a rychlejší vyřízení všech formalit. Celý systém se snaží být přehlednější a srozumitelnější, což je určitě krok správným směrem.

Limity pro odvody v roce 2025

Dohoda o provedení práce je v roce 2025 poměrně oblíbený způsob spolupráce, který má svoje jasná pravidla, pokud jde o odvody na pojištění. Když se do toho pouštíte, měli byste vědět, kde jsou hranice a co vás čeká.

Základní číslo, které si musíte zapamatovat, je 11 000 korun měsíčně. Tohle je hranice pro sociální pojištění. Zůstanete-li pod touto částkou, nemusíte ani vy, ani váš zaměstnavatel odvádět nic na sociální zabezpečení. Vlastně právě tohle dělá dohodu o provedení práce zajímavou – můžete si přivydělat bez zbytečných odvodů, což ocení třeba studenti, důchodci nebo lidé s hlavním zaměstnáním jinde.

U zdravotního pojištění je to trochu jinak. Tady je strop nižší – 4 000 korun za měsíc. A pozor, jakmile ho překročíte byť o korunu, platíte pojištění z celé částky, ne jen z toho, co přesahuje. Představte si, že vyděláte 4 050 korun – pojištění zaplatíte ze všech 4 050, ne jen z těch padesáti navíc. Proto je dobré si dávat pozor a případně rozložit práci do více měsíců.

Když podepíšete dohodu, čeká vás pár administrativních kroků. Zaměstnavatel musí do osmi dnů nahlásit vaši dohodu zdravotní pojišťovně, a to vždycky, bez ohledu na to, kolik budete vydělávat. Je to prostě povinnost.

Se sociálkou je to jednodušší – dokud nepřekročíte těch 11 000 korun, nemusí zaměstnavatel nic hlásit. Teprve nad tímto limitem se spouští celý kolotoč registrací a pravidelného hlášení. Dávejte si pozor, pokud máte víc dohod u stejného zaměstnavatele – částky se sčítají a mohli byste nečekaně překročit limit.

Velká výhoda? Všechno se počítá po měsících. Můžete si třeba jeden měsíc vydělat víc, další méně, a pokud v žádném měsíci nepřekročíte stanovené hranice, žádné odvody neplatíte. Tohle umožňuje docela dobře si naplánovat, kdy a kolik si vyplatit.

Když už ale ty limity překročíte, pojištění není zrovna levné. Na sociální pojištění jde dohromady 31,5 procenta – většinu platí zaměstnavatel (24,8 %), vy dáte 6,5 %. Zdravotní pojištění vyjde na 13,5 procenta, z čehož zaměstnavatel hradí 9 % a vy 4,5 %. A nezapomeňte – tyto sazby se počítají z celé vyplacené částky, jakmile překročíte příslušný limit.

Takže si to spočítejte dopředu. Možná zjistíte, že se vyplatí zůstat těsně pod hranicí, nebo naopak že vám stojí za to si přivydělat víc, i když z toho půjdou odvody.

Nahlášení DPP na finanční úřad

Nahlásit dohodu o provedení práce na finanční úřad musí každý zaměstnavatel – je to prostě povinnost, kterou stanoví zákon. A věřte, že na to v roce 2025 úřady stále dbají. Pokud nechcete problémy s pokutami, vyplatí se znát pravidla hry.

Máte osm dní na to, abyste finančnímu úřadu ohlásili, že jste s někým podepsali dohodu o provedení práce. Počítá se od chvíle, kdy dohoda vznikla. Osm dní – zní to jako dost času, ale věřte, že v běžném provozu firmy to utíká rychleji, než byste čekali. Formulář seženete online na stránkách finanční správy nebo si pro něj můžete zajít přímo na úřad. Odesíláte ho svému správci daně, tedy na ten finanční úřad, který se stará o vaše daňové záležitosti.

Co když přijímáte třeba pět brigádníků najednou? Bohužel, každého musíte nahlásit zvlášť. Hromadné hlášení prostě neexistuje. Každá dohoda znamená jeden formulář s úplnými údaji – kdo pracuje, co bude dělat, jak dlouho. Na formuláři nesmí chybět vaše identifikační údaje ani údaje zaměstnance, datum začátku práce, jak dlouho má spolupráce trvat a další povinné informace.

Dnes už naštěstí nemusíte běhat na úřad s papíry. Můžete vše poslat datovou schránkou, což většina firem s více dohodami o provedení práce jednoznačně preferuje. Máte okamžité potvrzení o doručení a víte, že jste si splnili povinnost. Žádné „ztratilo se to na poště nebo „nedorazilo to včas.

A pozor – oznámit musíte úplně každou dohodu, i když jde o pár set korun. Nezáleží na tom, jestli někdo odpracuje dvě hodiny za tisícovku, nebo celý měsíc za patnáct tisíc. Výjimky prostě nejsou. Každá dohoda se hlásí.

Kromě samotného nahlášení musíte mít také pořádek v evidenci všech dohod. Když přijde kontrola, finanční úřad se na to určitě podívá. Přehledná evidence vás ochrání – nejen že splníte zákon, ale při kontrole budete mít všechno po ruce. Věřte, že se to vyplatí.

Stane se, že se podmínky dohody změní? Třeba brigádník zůstane déle nebo se rozšíří rozsah práce? I takovou změnu musíte do osmi dnů nahlásit. Používá se stejný formulář, jen vyznačíte, že jde o změnu už existující dohody. Zase platí ta samá osmidenní lhůta od okamžiku, kdy ke změně došlo.

Povinnosti zaměstnavatele při uzavření DPP

Když uzavíráte dohodu o provedení práce, čeká vás jako zaměstnavatele celá řada povinností, které je prostě nutné splnit. Jinak riskujete, že celý pracovní vztah nebude v pořádku a můžete narazit na problémy s úřady. Nejdřív musíte dohodu sepsat písemně – to je základ. A pozor, nestačí jen tak něco načmárat na papír. Musíte tam mít přesně popsáno, jakou práci bude člověk dělat, na jak dlouho spolu vlastně spolupracujete a kolik za to dostane zaplaceno.

Jakmile máte dohodu podepsanou, začíná ta pravá práce s papírováním. Teď je potřeba ohlásit nového spolupracovníka na příslušné úřady, a tady si dejte pozor – termíny jsou důležité. Máte na to jen osm dní, abyste člověka nahlásili zdravotní pojišťovně. Tuhle povinnost máte vždycky, nezáleží na tom, jestli dotyčný odpracuje pár hodin nebo víc, ani kolik mu zaplatíte.

Pak je tu ještě Česká správa sociálního zabezpečení. Tam to funguje trochu jinak. Pokud dohoda trvá déle než patnáct dní, musíte přihlásit zaměstnance k nemocenskému pojištění. A sociální pojištění? To se odvádí, když měsíční odměna přeleze 4000 korun. Tahle hranice rozhoduje o tom, jestli budete platit plné odvody nebo ne.

Kromě všech těch ohlášení musíte taky pořádně vést mzdovou agendu. To znamená správně spočítat odměnu, odečíst, co je potřeba, a nezapomenout na zálohy na daň z příjmu. Když váš spolupracovník chce uplatnit slevu na poplatníka nebo třeba daňové zvýhodnění na děti, potřebujete od něj prohlášení k dani. Bez něj to nejde.

Víte, co se často zapomína? Úrazové pojištění. Musíte přihlásit člověka k úrazovému pojištění hned, jak uzavřete dohodu. Kdyby se mu při práci něco stalo, musí být krytý. Vy jako zaměstnavatel nesete zodpovědnost za to, že bude pracovat v bezpečných podmínkách.

Možná si říkáte, že u dohody o provedení práce nepotřebujete evidovat pracovní dobu. Jenže ano, potřebujete. Musíte mít přehled o odpracovaných hodinách – jednak kvůli mzdové účtárně, jednak kvůli případným kontrolám z inspekce práce. A hlavně proto, abyste měli jistotu, že člověk nepřekročil limit 300 hodin za rok. To je totiž strop pro tento typ dohody.

A ještě jedna věc, kterou rozhodně nesmíte vynechat: než váš spolupracovník začne, musíte ho seznámit s jeho právy a povinnostmi. Poučit ho o bezpečnosti práce, provést školení BOZP – to všechno musí proběhnout ještě předtím, než se pustí do práce. Není to jen formalita. Když tohle zanedbáte a přijde kontrola, můžete čekat pořádnou pokutu.

Elektronické hlášení přes portál ČSSZ

Elektronické hlášení dohod o provedení práce přes portál České správy sociálního zabezpečení je dnes nejpraktičtější způsob, jak splnit oznamovací povinnost. Žádné běhání po úřadech, žádné fronty. Všechno vyřídíte pohodlně z kanceláře nebo dokonce z domova. Informace o dohodách putují rovnou do centrálního systému ČSSZ, ušetříte čas a zároveň se vyhnete chybám, které se při ručním vyplňování papírových formulářů snadno stávají.

K přístupu na portál potřebujete elektronický podpis nebo přihlašovací údaje do systému. Musíte být registrovaní jako plátce pojistného a mít aktivní přístup do ePortálu ČSSZ. Samotné nahlášení dohody není nijak složité – systém vás provede krok za krokem a hlídá, abyste nevynechali žádné důležité údaje.

Co všechno budete při hlášení vyplňovat? Především identifikační údaje člověka, který pro vás bude pracovat – rodné číslo nebo datum narození, číslo pojištěnce. Pak je potřeba zadat, kdy dohoda začíná, případně kdy končí, kolik bude člověk zhruba vydělávat a jakou práci bude dělat. Systém vám hned dá vědět, když něco nebude sedět nebo když zapomenete vyplnit nějakou kolonku.

Obrovská výhoda? Hned po odeslání dostanete potvrzení, že hlášení dorazilo. To je váš důkaz, že jste povinnost splnili včas, včetně přesného data a času podání. I když je odměna nižší než deset tisíc korun měsíčně a neplatíte z ní pojistné, dohodu musíte stejně nahlásit.

Portál má i další užitečné funkce. Můžete v něm opravovat nebo doplňovat údaje u už nahlášených dohod, máte přehled o historii všech hlášení. Když děláte více dohod najednou, oceníte možnost nahrát data hromadně pomocí souboru – to se hodí zejména větším firmám.

Nezapomeňte, že dohodu musíte nahlásit nejpozději v den, kdy začíná platit, případně můžete i dřív. Když tuhle lhůtu nestihnete, hrozí vám pokuta. Portál běží nonstop, takže hlášení můžete podat kdykoliv, i o víkendu nebo v noci.

Sankce za nehlášení dohody o práci

Sankce za nehlášení dohody o práci můžou pořádně zavařit, a to je téma, kterému by měl každý zaměstnavatel věnovat pozornost. Když si vezmete na někoho dohodu o provedení práce a zapomenete ji nahlásit, neznamená to jen malou administrativní chybu – jde o problém, který vás může stát opravdu hodně peněz.

Co všechno vlastně musíte udělat? Každou dohodu o provedení práce musíte nahlásit České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, a to v řádném termínu a správným způsobem. Zní to jednoduše, ale realita bývá jiná – třeba když máte menší firmu a brigádníci se u vás střídají každý měsíc, může se snadno stát, že na někoho zapomenete.

Jenže inspektorát práce na to jde tvrdě. Pokuta se může vyšplhat do desítek tisíc korun, záleží hlavně na tom, jak moc jste to pokazili a jestli se vám to stalo poprvé nebo opakovaně. Představte si, že při kontrole zjistí, že jste nenahlásili třeba pět brigádníků – při opakovaném pochybení může pokuta vyskočit až na několik set tisíc. To už není žádná legrace.

A to není všechno. Správa sociálního zabezpečení vám k tomu ještě přidá vlastní sankce. Za každý den prodlení zaplatíte penále 0,05 procenta z dlužné částky – vypadá to jako málo, ale když se to sčítá třeba za půl roku, naběhne vám slušná suma. Navíc samozřejmě musíte doplatit všechny pojistné odvody zpětně včetně úroků.

Zdravotní pojišťovny nejsou o nic shovívavější. Pokud u nich nenahlásíte zaměstnance na dohodě, hrozí vám pokuta až 10 000 korun za každého jednoho člověka. Máte pět nehlášených lidí? Rovnou padesát tisíc pryč. A to ještě nemluvíme o tom, jak vám to zkomplikuje další spolupráci s úřady.

Možná si říkáte, že to přece postihuje hlavně firmu. Ale pozor – dopad to má i na samotné zaměstnance. Když dohodu řádně nenahlásíte, může se stát, že váš brigádník pak nebude mít nárok na některé sociální dávky nebo bude mít potíže prokázat si odpracované měsíce třeba při žádosti o hypotéku. Proto by si každý zaměstnanec měl zkontrolovat, jestli ho zaměstnavatel skutečně přihlásil – stačí se podívat do systému zdravotní pojišťovny nebo na portál ČSSZ.

Kontroly jsou dnes přísnější než kdy jindy. Inspektorát práce má vypilované mechanismy a při zjištění pochybení neváhá. Mnohem jednodušší a hlavně levnější je prostě všechno hlásit včas a správně. Ušetříte si nejen peníze, ale taky spoustu nervů a času stráveného vysvětlováním na úřadech. Navíc jde o vaši pověst – firmy, které si plní povinnosti řádně, jsou prostě důvěryhodnější.

Dohoda o provedení práce se v roce 2025 hlásí prostřednictvím měsíčního výkazu pojistného, který zaměstnavatel odesílá České správě sociálního zabezpečení, a současně se uvádí v přehledu o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu, pokud příjem přesáhne stanovené limity pro odvod pojistného.

Radoslav Dvořák

Rozdíl mezi DPP a DPČ v hlášení

# Jak nahlásit dohody v roce 2025

Pracujete na dohodu, nebo někoho zaměstnáváte? Pak určitě víte, že dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti fungují úplně jinak. A nejen to – liší se také v tom, kdy a jak je musíte nahlásit na ČSSZ nebo zdravotní pojišťovnu. Pojďme se na to podívat blíž, protože každý zaměstnavatel musí dodržovat stanovené postupy a termíny, jinak mu hrozí sankce.

Začněme dohodou o provedení práce. Tady je to relativně jednoduché: na ČSSZ ji hlásíte jen tehdy, když zaměstnanec dostane víc než 10 000 Kč měsíčně. Právě tato hranice rozhoduje o tom, jestli se musí odvádět sociální a zdravotní pojištění. Vydělává váš brigádník míň? Pak ČSSZ vůbec nezajímá, ale pozor – zdravotní pojištění platíte vždycky, bez ohledu na to, kolik člověk vydělá.

U dohody o pracovní činnosti je situace trochu složitější. Tady není rozhodující částka, ale odpracované hodiny. Když někdo odpracuje v průměru víc než sto hodin za měsíc, musíte to nahlásit. A pozor – zaměstnance pak musíte zaregistrovat na ČSSZ pomocí formuláře Přihláška k důchodovému pojištění, a to do osmi dnů od okamžiku, kdy mu vznikl nárok na pojistné. Nestačí to jen odhlásit zpětně.

Co se týče zdravotních pojišťoven, tam to funguje zase jinak. U dohody o provedení práce odvádíte pojistné z každé vyplacené částky, ale registrovat zaměstnance musíte až při překročení těch 10 000 Kč. DPČ má ale přísnější pravidla – tady stačí překročit 3 500 Kč měsíčně a už máte povinnost člověka zaregistrovat. Znatelný rozdíl, že?

A tady je další podstatná věc: když má někdo DPČ s rozsahem nad sto hodin, stává se plně pojištěným. To znamená, že mu příjem počítá do důchodu a má nárok na další dávky. Naopak u dohody o provedení práce se do důchodu nic nepočítá, ledaže by si to zaměstnanec výslovně dohodl se zaměstnavatelem.

V roce 2025 už vše běží elektronicky. Všechna hlášení posíláte přes portál ČSSZ nebo zdravotních pojišťoven, a pokud zaměstnáváte víc lidí, musíte používat systém ELDP pro elektronickou výměnu dat. Papírové formuláře jsou minulostí. A pokud něco nestihnete nebo zapomenete nahlásit? Připravte se na pokuty od kontrolních orgánů.

Ještě jedna důležitá věc: i když nějakou dohodu nemusíte nikam hlásit, pořád ji musíte mít zaevidovanou. Proč? Protože inspektorát práce nebo finanční úřad vás můžou kdykoli zkontrolovat. A vaši zaměstnanci mají právo vědět, jak jejich příjmy ovlivňují pojištění – nebojte se jim to vysvětlit. V dlouhodobém horizontu vám to ušetří spoustu starostí.