Náhrada mzdy při nemoci: Co potřebujete vědět

Nemocenská a náhrada mzdy

Pokud onemocníte a nemůžete chodit do práce, máte nárok na nemocenskou. Prvních 14 dní nemoci vám platí náhradu mzdy váš zaměstnavatel. Výše náhrady mzdy se liší podle délky vašeho pracovního poměru u daného zaměstnavatele a také podle toho, zda jste v pracovní neschopnosti kvůli nemoci nebo úrazu. Obecně platí, že čím déle u zaměstnavatele pracujete, tím vyšší náhradu mzdy dostanete. Od 15. dne nemoci vám pak nemocenskou vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ).

Informace o náhradě mzdy při nemoci, stejně jako o podmínkách pro přiznání nemocenské, najdete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí nebo na OSSZ. Důležité je vědět, že nárok na nemocenskou nevzniká automaticky. Abyste ji mohli čerpat, musíte splnit určité podmínky, jako je například dodržení lhůty pro oznámení nemoci zaměstnavateli a předložení neschopenky.

Prvních 14 dní nemoci

Prvních 14 dní nemoci je klíčových z hlediska náhrady mzdy. Během této doby vám totiž náhradu mzdy, tzv. nemocenskou, vyplácí váš zaměstnavatel. Výše nemocenské se odvíjí od vaší průměrné mzdy a počtu odpracovaných hodin. Pro získání náhrady mzdy je nutné dodat zaměstnavateli neschopenku od lékaře nejpozději do 3 dnů od jejího vystavení. Nemocenskou vám zaměstnavatel vyplácí od 4. dne nemoci, a to ve výši 60 % vašeho průměrného denního výdělku. Za první 3 dny nemoci vám náhrada mzdy nenáleží. Pokud onemocníte v době dovolené, můžete si nechat dovolenou nahradit za pracovní dny. Pro více informací o náhradě mzdy při nemoci se obraťte na svého zaměstnavatele nebo na Českou správu sociálního zabezpečení.

Výše náhrady mzdy

Při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. Výše této náhrady se liší v závislosti na délce trvání pracovní neschopnosti. Během prvních 14 kalendářních dnů nemoci náleží zaměstnanci náhrada mzdy od zaměstnavatele, tzv. nemocenská od zaměstnavatele. Výše této náhrady se počítá z průměrného denního výdělku, který zaměstnanec dosáhl v předchozím kalendářním čtvrtletí, a činí 60 % z tohoto výdělku. Od 15. dne nemoci pak zaměstnanci náleží nemocenské dávky od státu, které vyplácí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Výše nemocenských dávek se odvíjí od výše denního vyměřovacího základu a činí: 60 % z denního vyměřovacího základu za prvních 21 kalendářních dnů nemoci a 66 % z denního vyměřovacího základu od 22. kalendářního dne nemoci. Pro výpočet nemocenských dávek je důležité znát denní vyměřovací základ, který se stanoví z hrubé mzdy zaměstnance za rozhodné období. Pro bližší informace o výpočtu náhrady mzdy při nemoci a o podmínkách pro její přiznání je vhodné obrátit se na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení nebo na odborníka v oblasti pracovního práva.

Podmínky pro náhradu mzdy

Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti, lidově nazývaná "nemocenská", je dávka nemocenského pojištění, která částečně nahrazuje zaměstnancům ušlou mzdu v době, kdy nemohou pracovat pro nemoc nebo úraz. Nárok na náhradu mzdy vzniká zaměstnanci od 15. dne pracovní neschopnosti, prvních 14 dní proplácí zaměstnavatel náhradu mzdy. Výše náhrady mzdy se odvíjí od průměrného denního výdělku a délky trvání pracovní neschopnosti. V prvních 21 dnech nemoci činí 60 % průměrného denního výdělku, od 22. dne nemoci pak 66 %. Pro výpočet náhrady mzdy je rozhodující hrubá mzda, ze které se odvádí nemocenské pojištění. Důležité je dodat, že nárok na náhradu mzdy nevzniká automaticky. Zaměstnanec je povinen dodržovat stanovené podmínky, jako je informování zaměstnavatele o vzniku pracovní neschopnosti, doložení lékařské zprávy a dodržování léčebného režimu.

Potřebné dokumenty

Pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu mzdy v době nemoci je nezbytné doložit zaměstnavateli patřičné dokumenty. V první řadě je to eNeschopenka, tedy elektronická evidence pracovní neschopnosti, kterou vystavuje ošetřující lékař. Tato nahrazuje dříve používaný papírový formulář a obsahuje veškeré potřebné informace o dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel má k těmto informacím přístup online. Dále je nutné dodat zaměstnavateli vyplněnou žádost o náhradu mzdy. Formulář žádosti se může u jednotlivých zaměstnavatelů lišit, proto je vhodné si o něj zažádat v personálním oddělení nebo na mzdovém úseku. V některých případech může zaměstnavatel požadovat i další dokumenty, například potvrzení o návštěvě lékaře v den vzniku pracovní neschopnosti, pokud tato vznikla v době volna. Vždy je vhodné si ověřt konkrétní požadavky u svého zaměstnavatele, abyste předešli zbytečným průtahům ve výplatě náhrady mzdy.

Výplata náhrady mzdy

Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Výše náhrady se liší podle délky trvání pracovní neschopnosti. Za první 3 pracovní dny nepřísluší žádná náhrada mzdy, jedná se o tzv. karenční dobu. Od 4. do 14. dne nemoci náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného denního výdělku. Náhrada mzdy se počítá z hrubé mzdy a je zdaňována a odvádí se z ní sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel je povinen vyplatit náhradu mzdy v nejbližším výplatním termínu, ve kterém by zaměstnanec obdržel mzdu, kdyby nebyl nemocen. Informace o výši náhrady mzdy a o době jejího trvání musí zaměstnavatel uvést na výplatní pásce. Zaměstnanec má právo požádat o náhradu mzdy i zpětně, a to nejpozději do 3 let od vzniku práva na ni.

Nemoc delší než 14 dní

Pokud vaše nemoc přesáhne 14 dní, nastávají v otázce náhrady mzdy určité změny. Prvních 14 dní nemoci vám náhradu mzdy vyplácí váš zaměstnavatel. Od 15. dne nemoci pak přebírá zodpovědnost za výplatu nemocenské dávky Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Výše nemocenské se liší od náhrady mzdy od zaměstnavatele a je počítána na základě vašeho průměrného denního výdělku. Pro získání nemocenské od ČSSZ je nutné, abyste svému ošetřujícímu lékaři sdělili, že vaše nemoc trvá déle než 14 dní, a požádali ho o vystavení příslušného formuláře. Tento formulář pak doručte svému zaměstnavateli a ČSSZ. Důležité je pamatovat na to, že nárok na nemocenskou nevzniká automaticky a je nutné o ni řádně požádat. V případě pochybností se vždy obraťte na svého lékaře nebo na ČSSZ, kde vám rádi poskytnou další informace o náhradě mzdy při nemoci.

Nemocenská není dovolená, ale ani trest. Je to pojistka pro případ, kdy nám zdraví nedovolí pracovat a my potřebujeme finanční jistotu.

Radomír Novotný

Pracovní neschopnost a dovolená

Pokud onemocníte a nemůžete chodit do práce, máte nárok na náhradu mzdy. Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti, lidově nazývaná "nemocenská", vám pomáhá překlenout období, kdy kvůli nemoci přicházíte o výdělek. Během prvních 14 dnů nemoci vám náhradu mzdy vyplácí váš zaměstnavatel. Od 15. dne nemoci pak přebírá platby okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Výše náhrady mzdy se liší podle délky vašeho zaměstnání a počtu odpracovaných dnů. Informace o podmínkách nároku na nemocenskou a o její výši najdete na webových stránkách OSSZ nebo se můžete obrátit přímo na jejich pracovníky, kteří vám rádi poradí. Pamatujte, že nemocenská vám náleží pouze v případě, že jste uznaní práce neschopnými svým ošetřujícím lékařem.

Náhrada mzdy u DPP a DPČ

U dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ) platí pro náhradu mzdy při nemoci odlišná pravidla než u klasického pracovního poměru. Zaměstnanec pracující na DPP nebo DPČ nemá ze zákona nárok na náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů nemoci. To znamená, že pokud onemocní, nedostane za první dva týdny nemoci od zaměstnavatele žádnou finanční kompenzaci. Nárok na nemocenskou od státu mu vzniká až od 15. kalendářního dne nemoci, a to pouze v případě, že je účastníkem nemocenského pojištění. Pro vznik nároku na nemocenskou je u DPP a DPČ nutné splnit podmínky pro účast na nemocenském pojištění, což obvykle znamená dosáhnout určité výše příjmu. Zaměstnavatel může, ale nemusí, poskytnout zaměstnanci na DPP nebo DPČ náhradu mzdy za první dva týdny nemoci dobrovolně. Tato informace by měla být uvedena v dohodě o provedení práce nebo dohodě o pracovní činnosti.

Náhrada mzdy při nemoci

Délka nemoci	Náhrada mzdy od zaměstnavatele	Náhrada mzdy od státu (nemocenská)
1. - 3. den	0 %	0 %
4. - 14. den	60 % průměrného denního výdělku	0 %
Od 15. dne	0 %	60 % průměrného denního výdělku

Časté dotazy k náhradě mzdy

Kdy mám nárok na náhradu mzdy při nemoci?

Nárok na náhradu mzdy máte od prvního dne nemoci, pokud vám pracovní neschopnost potvrdí lékař. Prvních 14 dní nemoci vám náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel. Výše náhrady se liší podle počtu dní nemoci. Od 15. dne nemoci vám náhradu mzdy vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ).

Kolik dostanu v náhradě mzdy?

Výše náhrady mzdy se odvíjí od vašeho průměrného denního výdělku. Za prvních 14 dní nemoci vám náleží 60 % průměrného denního výdělku. Od 15. dne nemoci vám OSSZ vyplácí nemocenské ve výši 60 % denního vyměřovacího základu.

Jak dlouho mám nárok na náhradu mzdy?

Náhrada mzdy od zaměstnavatele vám náleží maximálně za 14 dní. Nemocenské od OSSZ můžete pobírat až 380 dní.

Kde najdu více informací?

Podrobnější informace o náhradě mzdy při nemoci najdete na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí nebo na portálu České správy sociálního zabezpečení.